Caritas et veritas, 2021 (roč. 11), číslo 2
Editorial
Jan A. Komenský – možné inspirace po více než 350 letech
Zuzana Svobodová
Caritas et veritas 2021, 11(2):6-7 
Jakým způsobem by mohlo Komenského dílo inspirovat v humanitních a sociálních oborech dnešní doby? Mohou Komenského práce pomáhat křesťanskému životu ve 21. století? Před více než 50 lety upozorňoval Jan Patočka na skutečnost, že Komenský není dosud ještě promyšlen v jiném ohledu než v úzce didaktickém. Nastal nyní již čas, abychom vzali vážně Patočkovu výzvu a promysleli Komenského filosofii výchovy? Co bylo smyslem oné mezihry na prahu moderní vědy, kde je Komenský viděn po boku Mikuláše Kusánského? Jak dnes číst autora Všeobecné porady, abychom pracovali na nápravě věcí lidských?
Rozhovor
Rozhovor s komenioložkou PhDr. Věrou Schifferovou, CSc.
Zuzana Svobodová
Caritas et veritas 2021, 11(2):14-20
PhDr. Věra Schifferová, CSc. je historička filosofie, zabývá se především Janem Amosem Komenským a Janem Patočkou. Vystudovala obor filosofie – politická ekonomie na Filosofické fakultě UK (1978–1983). Je vědeckou pracovnicí Oddělení pro komeniologii Filosofického ústavu AV ČR, vyučuje externě na Filosofické fakultě UK, Pedagogické fakultě UK a Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Je autorkou řady vědeckých studií publikovaných časopisecky i knižně v České republice a v zahraničí. Za kandidátskou dizertaci Ke komeniologickému odkazu Jana Patočky jí byla udělena Cena Josefa Hlávky. Je editorkou Komeniologických studií...
Studie Tematické
Sloboda ako prostriedok i cieľ v Komenského filozofii výchovy
Peter Kondrla
Caritas et veritas 2021, 11(2):21-33 | DOI: 10.32725/cetv.2021.031
Článok skúma filozofické princípy Komenského výchovného systému a komparuje ich s postulátmi súčasnej pedagogiky. Analyzuje ciele a metódy výchovného procesu. Pri výchovných cieľoch je pozornosť venovaná na jednej strane rozvoju osobnosti a na druhej strane spoločenským potrebám a záujmu. Výchovné metódy sú analyzované a interpretované z hľadiska ich zamerania na opakovanie konania alebo na rozvoj kompetencií vedúcich k tvorivému procesu autentickej sebarealizácie. Analýzy a interpretácie cieľov a procesov sú syntetizované do filozofického konceptu ľudskej osoby. Vo filozofickej explanácii je pozornosť venovaná osobe a jej bytostným danostiam,...
Harmonia, Scientia, Economia – tři motivy západní filosofie výchovy
Jan Hábl
Caritas et veritas 2021, 11(2):48-59 | DOI: 10.32725/cetv.2021.033
Edukace dynamická záležitost. Její pohyb souvisí s pohybem lidského myšlení. Jak člověk myslí, tak také jedná, a to i edukačně. V tomto eseji budeme didaktiku chápat jako disciplínu, která se táže „jak“ a filozofii výchovy jako disciplínu, která se táže „proč“. Didaktika a její příbuzné disciplíny mají za úkol promýšlet metodologii utváření člověka. Filozofie výchovy nutí pedagogiku přemýšlet, proč dělá to, co dělá. Co je cílem. Co je smyslem. Zaměříme se na tři historické ideové pohyby, resp. metanarativní posuny, které určovaly (a určují) podobu současného filozofování o výchově. Smyslem tohoto exkurzu je nastínit historické...
Radost v pojetí J. A. Komenského
Miriam Prokešová
Caritas et veritas 2021, 11(2):73-81 | DOI: 10.32725/cetv.2021.035
Hovoříme-li o životě Jana Amose Komenského, jen málokdy jej spojujeme s radostí. Známe jej naopak jako člověka, který se ve svém životě potýkal s mnoha vpravdě neradostnými situacemi. Komenský však ve svých dílech často radost v různých podobách (laetitia, gaudium, voluptas, hilaritas) zmiňuje. Je patrné, že ji vnímá jako životní postoj, ze kterého můžeme a máme ve svých životech čerpat. Je to nejen radost ze vzdělání, ale především radost z Boha, která dodává člověku v jeho strastech a bolestech tolik potřebnou naději. V následující stati se doslova „ponoříme“ do Komenského myšlenek a slov, které tento jeho životní postoj...
Komenského Educatio v perspektivě pedagogiky volného času
Helena Zbudilová
Caritas et veritas 2021, 11(2):92-105 | DOI: 10.32725/cetv.2021.037
Článek se soustřeďuje na pedagogický odkaz Jana Amose Komenského (1592-1670) z pohledu problematiky pedagogiky volného času. Komenského přínos je hledán v perspektivě zřetelu k celku jako základního vzdělávacího principu a směřování člověka k pravému lidství jako základního smyslu výchovy. Výklad vychází z křesťanské holistické koncepce a teologického zakotvení interpretace volného času. Hlavní kořeny Komenského koncepce výchovy jsou nalezeny v psychagogickém rozměru educatio a fenoménu scholé, celkový smysl výchovy v jejím „nedělním“ určení. Text se zabývá analýzou vybraných autorových děl prizmatem specifik pedagogiky volného času...
Jan Amos Komenský v časopisech prvorepublikových československých svobodných zednářů (1925–1938)
Ctirad V. Pospíšil
Caritas et veritas 2021, 11(2):121-136 | DOI: 10.32725/cetv.2021.039
Cílem příspěvku je představit zajímavou součást tak zvaného druhého života J. A. Komenského, totiž poměr prvorepublikových československých svobodných zednářů k této postavě. Autor analyzuje výskyty jména moravského velikána v periodicích Svobodný zednář a Die drei Ringe. Hlavním zájmem československých zednářů bylo prokazování vlivu idejí J. A. Komenského na vznik prvních zednářských konstitucí z roku 1723. Další tematickou linií spjatou s Komenským bylo kladení důrazu na náboženský rozměr zednářství. Vedle toho autor studie poukazuje na řadu osobností a zajímavostí, jako je např. problematika nalezení Komenského hrobu v Naardenu, identifikace...
„Jedno nezbytné“ v českém vzdělávání
Tomáš C. Havel
Caritas et veritas 2021, 11(2):154-166 | DOI: 10.32725/cetv.2021.041
Text představuje antropologické a kulturní argumenty, které mohou v českém prostředí nově otevřít odbornou diskuzi o vztahu náboženství a vzdělávání. Článek nejprve pojmenovává potenciál vztahu náboženství a vzdělávání, a to na příkladu Komenského teze o „jednom nezbytném“ a s pomocí souhrnu několika obecně uznávaných argumentů ze zahraniční literatury, dále vymezuje pojem spirituální kompetence a doplňuje jej příklady ze zahraničí. Spirituální kompetence je chápána jako vzdělávání směrem k vědomí „jednoho podstatného“. V tomto smyslu je předložený text pokusem znovuoživit v českém prostředí jedno z klíčových východisek...
Studie Varia
Špatně oblečený císař?
Výzkum spirituality v sociálních vědách, analýza metodologických přístupů
Jan Kaňák, Jan Váně
Caritas et veritas 2021, 11(2):181-194 | DOI: 10.32725/cetv.2021.043
Předkládaná přehledová stať vychází z kontextu střetávání/potkávání spirituality a sociálních věd. Zaměřuje se na rámec metodologických rozvah zkoumání spirituality. Studie si klade za cíl odpověď na otázku: Jaké tematické celky se objevují v soudobé literatuře sociálních věd v souvislosti s aplikovanou výzkumnou metodou při studiu spirituality? Pro účely statě bylo využito dostačujícího literárního přehledu. Z původních 139 textů, které odpovídaly stanoveným kritériím, bylo do přehledu po provedení screeningu abstraktů a celých textů zařazeno 32 statí. Ty byly analyzovány co do tematických celků, které je možné identifikovat z hlediska...
Výzkum spirituality a syndromu vyhoření v Hospicu sv. Jana Nepomuka Neumanna
Helena Machulová, Pavel Kilbergr, Alena Poláčková
Caritas et veritas 2021, 11(2):195-203 | DOI: 10.32725/cetv.2021.044
Předkládaný text se zabývá sondou zkoumající vztah spirituality a syndromu vyhoření a její aplikovatelnosti u zaměstnanců Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna. Vychází z toho, že spiritualita je zmiňována jako jeden z možných prvků k prevenci rozvinutí syndromu vyhoření, jak uvádějí a alespoň částečně potvrzují mnohé zahraniční studie. Pro sondu v rámci zkoumání souvislosti spirituality (SWBS – The Spiritual Well-Being Scale) a syndromu vyhoření (SMBM – Shirom-Melamed Burnout Measure) byly využity standardizované dotazníky. V této sondě jsme ověřovali dvě (respektive tři) výzkumné otázky: Jaký bude mít míra spirituální pohody (SWBS)...
Recenze a články
Islám českýma očima II
Luboš Kropáček
Caritas et veritas 2021, 11(2):204-212
V této studii se pokusím krátce vylíčit, jak se u nás vyvíjely pohledy na islám, jednak v obecném vnímání, jednak ve snahách intelektuálů a odborně kvalifikovaných akademiků o pochopení a co nejpřesnější kritický výklad tohoto významného světového náboženství a ideového principu sociálních a politických společenství. Důraz je zřetelně položen na moderní dobu, tedy na panující názory a úsilí o šíření a prohlubování pravdivého poznání v naší společenské realitě, školství, náboženském životě a vědeckých humanitních oborech od 20. století po diskuse a rozpory dneška. Naším cílem je ukázat současný stav naší islamistiky – či v češtině novějším, vůči...
Marián SEKERÁK, Modely a teorie demokracie, Brno: CDK, 2021, 440 s., ISBN 978-80-7325-524-4.
Roman Míčka
Caritas et veritas 2021, 11(2):213-214
Marián SEKERÁK, Modely a teorie demokracie, Brno: CDK, 2021, 440 s., ISBN 978-80-7325-524-4.
Julia SHAWOVÁ, Zlo. Věda o temných stránkách, lidství, přel. P. Miketová, Praha: Paseka, 2020, 299 s., ISBN 978-80-7637-047-0.
Milan Nakonečný
Caritas et veritas 2021, 11(2):215-216
Julia SHAWOVÁ, Zlo. Věda o temných stránkách, lidství, přel. P. Miketová, Praha: Paseka, 2020, 299 s., ISBN 978-80-7637-047-0.
Martina CICHÁ a kol., Integrální antropologie, Praha: Triton, 2014, 421 s., ISBN 978-80-7387-816-0.
Milan Nakonečný
Caritas et veritas 2021, 11(2):217
Martina CICHÁ a kol., Integrální antropologie, Praha: Triton, 2014, 421 s., ISBN 978-80-7387-816-0.
Zprávy
Zpráva z pátého ročníku islamologické konference v Českých Budějovicích
Martin Klapetek
Caritas et veritas 2021, 11(2):218-219
Zpráva z pátého ročníku islamologické konference v Českých Budějovicích