Caritas et veritas, 2022 (roč. 12), číslo 1
Editorial
Potenciály a rizika komunitně vnímaného společenství pro zvládání pandemie
Karel Šimr
Caritas et veritas 2022, 12(1):6-7 
Pandemie je často zjednodušeně vnímána jako zdravotní problém, příp. jako zdravotní problém, který je třeba překonat s pomocí matematických a statistických principů. Méně je vnímán komunitní rozměr zvládání pandemie, tj. dosažení potřebné úrovně informovanosti a důvěry v síti sociálních vztahů tvořících společnost. Pouze v první pol. r. 2020 jsme mohli prvky takového komunitního přístupu ke zvládání pandemie pozorovat, když si lidé vzájemně šili roušky, udržovali sociální odstup a podporovali se při zajištění každodenních životních potřeb. V druhé pol. r. 2020 a v r. 2021 můžeme naopak pozorovat hlubokou krizi důvěry ve stát, která se jako infekce...
Rozhovor
Rozhovor s Hanou Janečkovou o společenském zvládání pandemie
Karel Šimr
Caritas et veritas 2022, 12(1):14-20
PhDr. Hana Janečková, Ph.D. (*1950) je socioložka. Celoživotně se zabývá veřejným zdravotnictvím, sociologií medicíny, sociologií stáří a stárnutí a sociálními nerovnostmi ve zdraví. Vyučuje problematiku komunitní péče a péče v přirozeném sociálním prostředí, věnuje se tématu zdravotně sociálního pomezí, sociálních služeb a nefarmakologických přístupů zejména v péči o člověka s demencí. Patří k zakladatelkám České alzheimerovské společnosti, o.p.s. a Reminiscenčního centra, z. s., úzce spolupracovala také s Diakonií ČCE. Je autorkou knih, kapitol a odborných článků v českém i zahraničním tisku. Vedla projekty, jejichž cílem bylo větší zapojení lidí...
Studie Tematické
Pandemický plán a pandemické učení
Bohumila Baštecká
Caritas et veritas 2022, 12(1):21-40 | DOI: 10.32725/cetv.2022.004
Pandemický plán ČR představuje nástroj krizového řízení pro oblast pandemie. Článek reflektuje Pandemický plán ČR v jeho „měkkých“ důrazech z pohledu psychosociální krizové pomoci a spolupráce. Doporučuje posílit dovednost strategické proměnlivosti, (mediální) komunikace a spolupráce s různými zájmovými skupinami při dosahování stálé vize; etiku balancování; síťový styl krizového řízení; terénní služby a dobrovolnictví včetně zesílení (církevního) hlasu proti porušování lidských práv a pro náladu vděčnosti. To vše s nadějí ve spolužití posilované občanskými ctnostmi odolnosti, vzájemnosti a připravenosti na základě pandemického učení.
Možnosti nestátních neziskových organizací a dobrovolnictví při řešení pandemie covid-19 a mimořádných událostí na území Jihočeského kraje
Štěpán Kavan
Caritas et veritas 2022, 12(1):64-79 | DOI: 10.32725/cetv.2022.006
Nestátní neziskové organizace a dobrovolníci jsou vedle státem garantovaných složek součástí systému, který lze využít při zmírnění dopadů epidemie covid-19 a dalších mimořádných událostí. Nestátní neziskovou organizaci jsou jednou z forem zájmových skupin a lze je označit jako proces slučování zájmů občanů, které z různých příčin nejsou zabezpečeny státem. Cílem příspěvku je (a) zkoumat spolupráci pracovníků krizového řízení obcí s rozšířenou působností s nestátními neziskovými organizacemi a s dobrovolníky při přípravě a řešení mimořádných událostí; (b) zjistit zkušenosti a formy spolupráce pracovníků krizového řízení obcí s rozšířenou působností...
Role dobrovolnictví a buddhistické etiky pro reakci na pandemii covidu-19 v Thajsku
Soraj Hongladarom, Daniel D. Novotný
Caritas et veritas 2022, 12(1):97-107 | DOI: 10.32725/cetv.2022.008
Thajsko bylo první zemí mimo Čínu, kde byl zjištěn případ covidu-19, když do země vstoupil turista z Číny v lednu 2020. Přesto je zde až doposud celková úmrtnost na covid-19 mnohem nižší než ve většině ostatních zemí. Jaké jsou faktory tohoto úspěchu? V tomto příspěvku se zaměřujeme na roli dobrovolnictví a tvrdíme, že jeho bezproblémová integrace do thajského systému veřejné zdravotní péče je založena na převážně buddhistické náboženské kultuře v zemi a odpovídá kultivaci buddhistických ctností, jako je soucit (karuṇā) a motivace činit dobro (tham bun). Domníváme se, že buddhistická etika a její zakořenění ve společnosti jsou klíčovým faktorem,...
Soudržnost komunity a sociální učení církve ve světle virových omezení
Stuart Nicolson
Caritas et veritas 2022, 12(1):117-138 | DOI: 10.32725/cetv.2022.010
Nedávná společenská omezení reagující na riziko šíření viru vrhla světlo na řadu problémů ve společnosti, z nichž mnohé – alespoň do určité míry – řeší sociální nauka církve svým učením o subsidiaritě, participaci a solidaritě. Tento článek se snaží ukázat, že rozvíjení přítomnosti těchto učení v porozumění a dialogu, aby mohly být vhodným způsobem a na vhodném místě implementovány na místní úrovni, což může vést k širší diskusi o soudržnosti a rozvoji komunity, by prospělo jak komunitám, tak i jednotlivcům, a tím celé společnosti a obecnému dobru. Učení církve v těchto třech oblastech je reflektováno ve světle nedávných restrikcí a také...
Deskriptivní kvantitativní analýza podpůrných hovorů projektu #delamcomuzu a její implikace pro tři pojetí komunitní sociální práce
Jan Kaňák
Caritas et veritas 2022, 12(1):160-173 | DOI: 10.32725/cetv.2022.012
Komunitní sociální práce je jedním z přístupů, který je v sociální práci přítomen od jejího počátku jako svébytného oboru. Pandemie covidu-19 a její dopady znovu ukazují na její důležitost. Studie si klade za cíl vyvodit z realizované deskriptivní analýzy dat získaných v průběhu kontaktů s klienty projektu #delamcomuzu možné implikace pro komunitně pojatou sociální práci. V rámci deskriptivní analýzy bylo využito proporční zastoupení, intervaly spolehlivosti a dále v odůvodněných případech také korelační koefi cienty. Závěry analýzy samotných dat jsou v souladu se zjištěním zahraničních výzkumů. Řešené potíže mají tendenci variovat v čase, stejně jako...
Psychická zátěž sociálních pracovníků během pandemie covidu-19
David Urban, Alena Hricová Kajanová, Stanislav Ondrášek
Caritas et veritas 2022, 12(1):189-196 | DOI: 10.32725/cetv.2022.014
Cílem článku „Psychologická zátěž sociálních pracovníků během pandemie covidu-19“ je popsat dopady koronaviru označovaného jako covid-19 a opatření související s touto pandemií v kontextu činnosti sociálních pracovníků v sociálních službách v České republice. Zaměřujeme se především na to, do jaké míry aktuální situace ovlivňuje emoční procesy jako úzkost, deprese nebo stres. To jsou okolnosti, které se vzhledem k probíhající pandemii mohou stále vyvíjet a měnit. Snažíme se zachytit současnou situaci ve fázi pandemie. Jsme si vědomi toho, že jde o první pohled do problematiky a že se emoční procesy budou v budoucnu měnit a vyvíjet. Tato...
Studie Varia
Antikvariát a knihkupectví jako nástroj posilování sociálního kapitálu a občanského aktivismu
Miroslav Kappl, Michal Trousil
Caritas et veritas 2022, 12(1):205-219 | DOI: 10.32725/cetv.2022.016
Studie hledá odpověď na otázku, jakým potenciálem disponuje provozování antikvariátu a knihkupectví v rozvoji komunitního života a občanského aktivismu a jakým způsobem může soukromá fi rma v této podobě nabízet prostor pro sociálně znevýhodněné, přispívat k občanské participaci a posilování sociální soudržnosti. Design výzkumu má podobu případové studie a nejdůležitější metodou je zde zúčastněné pozorování a reflexe vývoje firmy pohledem majitele, který je zároveň jedním z autorů tohoto textu. Druhý autor pak plní především roli korektora a garanta vědeckého odstupu od zaznamenaných procesů a jevů. Ukazuje se, že provozování antikvariátu může mít...
Recenze a články
Islám českýma očima III
Luboš Kropáček
Caritas et veritas 2022, 12(1):220-225
V této studii se pokusím krátce vylíčit, jak se u nás vyvíjely pohledy na islám, jednak v obecném vnímání, jednak ve snahách intelektuálů a odborně kvalifikovaných akademiků o pochopení a co nejpřesnější kritický výklad tohoto významného světového náboženství a ideového principu sociálních a politických společenství. Důraz je zřetelně položen na moderní dobu, tedy na panující názory a úsilí o šíření a prohlubování pravdivého poznání v naší společenské realitě, školství, náboženském životě a vědeckých humanitních oborech od 20. století po diskuse a rozpory dneška. Naším cílem je ukázat současný stav naší islamistiky – či v češtině novějším, vůči...
Tomáš Havlíček, Kamila Klingorová a kol. Postsekularismus v Česku. Trendy a regionální souvislosti. Praha: Nakladatelství 3PK, 2020. ISBN 978-80-7667-016-7.
Ján Mišovič
Caritas et veritas 2022, 12(1):226-229
Publikace, na jejíž přípravě se podílelo šest autorů, nabízí čtenářům pohled na současné chápání náboženství a spirituality v české společnosti s projevy postsekularismu.
Byung-Chul Han. Vyhořelá společnost. Praha: Rybka Publishers, 2016, 283 s., z něm. přel. R. Baroš; 283 ISBN 978-80-87950-05-0.
Milan Nakonečný
Caritas et veritas 2022, 12(1):230-231
Autorem této pozoruhodné knihy je v jihokorejském Soulu narozený, ale již více než čtyři desítky roků v Německu žijící muž, který zde studoval německou literaturu a teologii a přednášel filosofii na vysokých školách v Basileji a v Karlsruhe. Po krvavé první světové válce, která vyvolala velkou morální krizi, zánik několika evropských monarchií, vznik bolševismu, fašismu a nacismu, a po druhé, ještě mnohem krvavější světové válce a rozdělení světa na dvě mocenská centra – západní a sovětské – po této dramaticky infernální scéně vznikala více či méně tvrdě kritizující literatura západní kultury a jejího společenského života.
Rio Preisner. Kritika totalitarismu [kompletní vydání]. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2019, 733 s., ISBN 978-80-7325-475-9
Milan Nakonečný
Caritas et veritas 2022, 12(1):232-233
Autor této pozoruhodné knihy Rio Preisner (1925–2007) byl neméně pozoruhodný český germanista, esejista, filosof, básník a překladatel, který r. 1968 odešel do exilu do USA, kde přednášel na Pensylvánské Univerzitě germanistiku, a již trvale se usadil v USA. Jako výrazně křesťansky orientovaný filosof spolupracoval hlavně s exilovou Křesťanskou akademií v Římě, avšak pro svou zásadní neústupnost v ideových věcech měl problémy s publikováním svých kritik totalitarismu, které byly velmi zásadní.