Caritas et veritas, 2020 (roč. 10), číslo 2

Editorial

Helena Zbudilová

Caritas et veritas 2020, 10(2):6-7  

O literatuře a literární výchově s Hedvikou Vydrovou

Helena Zbudilová

Caritas et veritas 2020, 10(2):12-17  

Doc. PhDr. Hedvika Vydrová, absolventka FF UK v Praze (obory španělština a francouzština), docentka v oboru španělská a hispanoamerická literatura, v letech 1990-2011 ředitelka Ústavu románských studií FF UK v Praze, externí pedagožka na PF (později FF) JU v Č. Budějovicích, editorka a překladatelka. V roce 2003 obdržela španělský Řád Isabely Katolické za šíření hispánské kultury. Přednášela v Mexiku, Kolumbii a Španělsku. Zabývá se dějinami hispánské literatury, publikuje odborné práce zejména o problematice modernismu, básnické avantgardy a nového románu.

Volnočasová dimenze literární výchovy v 21. století

Helena Zbudilová

Caritas et veritas 2020, 10(2):18-26 | DOI: 10.32725/cetv.2020.023  

Text se zamýšlí nad soudobou přetechnizovanou společností a naznačuje jednu z možných cest oslabení nadvlády techniky nad bytím, a to návratem k tištěnému slovu a kritickému myšlení. Popisuje současný stav školní literární edukace. Cílem příspěvku je poukázat na specifika literární výchovy ve volném čase a na možnosti jejího využití, neboť její potenciál není v současnosti plně využíván. Literární výchova ve volném čase se může intenzivně zaměřovat především na rozvoj čtenářství, funkčně doplňovat školní literární výchovu a přispívat tak ke komplexnímu rozvoji osobnosti. Zároveň může být chápána jako jedna z cest celoživotního vzdělávání.

Využitie filozofického textu v mimoškolských aktivitách v kontexte osobnostného a sociálneho rozvoja detí mladšieho školského veku

Gabriela Šarníková

Caritas et veritas 2020, 10(2):37-49 | DOI: 10.32725/cetv.2020.025  

Príspevok je zameraný na problematiku prierezovej témy Osobnostný a sociálny rozvoj v záujmovom krúžku detí mladšieho školského veku založenom na koncepcii filozofie pre deti. Predkladaný text je súčasťou širšieho skúmania a je jedným z výsledkov úsilia priaznivcov tejto koncepcie implementovať ju do procesu edukácie na Slovensku.Cieľom príspevku je opísať a analyzovať priebeh a výsledky kvalitatívneho výskumu realizovaného počas uvedeného krúžku. Zamerali sme sa na možnosti využitia filozofického textu pre deti a následnej diskusie v osobnostnom a sociálnom rozvoji.Výsledky výskumu ukázali na vhodnosť implementovania filozofie pre deti v súčinnosti...

Popelka a její pravé já: Narativnost jako ztracený střevíček náboženského vzdělávání

Tomáš Cyril Havel

Caritas et veritas 2020, 10(2):64-75 | DOI: 10.32725/cetv.2020.027  

Příspěvek nabízí vhled do v českém prostředí ne úplně obvyklého diskurzu reflektujícího komplementaritu náboženství a pohádky. Poukazuje na přítomnost pohádkových motivů v biblických textech a náboženských motivů v pohádkách. Obojí dokresluje v kontextu křesťanství komentář k pohádce bratří Grimmů O Popelce. Vzhledem k náboženskopedagogickému diskurzu pak zve k narativnímu obratu v náboženském vzdělávání, pojmenovává konkrétní důsledky pro praxi a ukazuje na možnost rozvíjení vztahu mezi náboženským vzděláváním a pohádkou.

Aischylova Oresteia a problém tragickej prirodzenosti človeka

Lukáš Jeník

Caritas et veritas 2020, 10(2):88-100 | DOI: 10.32725/cetv.2020.029  

Stále aktuálny význam antických tragédií a tiež ich neustála inšpiratívnosť pre vzdelávanie a výchovu spočíva okrem iného aj v ich príspevku k problematike hľadania podstaty ľudskej prirodzenosti. Aischylovo dielo patrí medzi kľúčové medzníky literatúry, ale je tiež príkladom rodenia sa špecifických (nie filozofických) odpovedí na otázku, kto je človek. Cieľom analýzy trilógie Oresteia je prezentovať vybrané aspekty tohto myslenia, ktoré reflektuje i predznamenáva problémy, ktoré neskôr nachádzame vo filozofii od 5. storočia pred Kr. Štúdia sa tiež zameriava na inštrumentálnu hodnotu tragédie, ktorá nie systematicky, ale o to viac efektívne a sugestívne,...

Autorské čtení: akční výzkum v pedagogické realitě

Josef Nota

Caritas et veritas 2020, 10(2):114-129 | DOI: 10.32725/cetv.2020.031  

Článek narativním způsobem představuje pozadí událostí, které vedly k zařazení disciplíny autorské čtení do výuky konkrétní základní školy. Výchozím předpokladem je, že autorské čtení může být vedle nácviku slohových útvarů vhodnou alternativou pro rozvíjení klíčových kompetencí. Hlavním cílem je ze získaných dat zformulovat vlastní pedagogické zkušenosti, které škola s autorským čtením za dobu osmileté praxe učinila. Sekundárním cílem je za pomoci případových studií ilustrovat způsoby, jak konkrétní žáci (i rodiče) mohou k autorskému čtení přistupovat.

Autorské čtení jako fenomén osobnostní výchovy

Stanislav Suda

Caritas et veritas 2020, 10(2):147-158 | DOI: 10.32725/cetv.2020.033  

Autorské čtení jako fenomén osobnostní výchovy - cílem článku je poukázat na širší pedagogické souvislosti psaní původně uměleckých autorských textů. Představí v širším pojetí dlouhodobý kvalitativní, participativní a partnerský výzkum experimentální dramatiky, jehož součástí je i autorské čtení. Dále ilustruje možnosti psaných sebereflexí jako kontrolní zpětné vazby pedagogického procesu z pohledu osobnostní výchovy. Nastiňuje možnosti kultivace sebereflektování na základě zážitku fenoménu autorského čtení v rámci osobnostní výchovy.

Komunitní bydlení pro seniory jako zdroj sociální opory a prevence sociálního vyloučení

Adéla Mojžíšová, Dagmar Dvořáčková, Miroslav Barták

Caritas et veritas 2020, 10(2):172-179 | DOI: 10.32725/cetv.2020.035  

Od konce 80. let minulého století se v zahraničí etabluje koncept komunitního bydlení pro seniory. Výhody a nevýhody této alternativy bydlení stárnoucí generace jsou diskutovány v kontextu různých teoretických východisek i praktických přístupů. Cílem článku je nabídnout pohled na výhody a nevýhody tohoto konceptu z pohledu obyvatel těchto komunit v zahraničí. Bylo provedeno devět polostrukturovaných rozhovorů s obyvateli a správkyní komunitního bydlení v Rakousku, Německu, Dánsku a Švédsku. Rozhovory byly vyhodnoceny pomocí programu Atlas.ti 7. Ze strany informantů je komunitní bydlení seniorů hodnoceno převážně pozitivně, negativa podle jejich výpovědí...

Godforsakenness: Is Christian Unbelief Possible?

Yulia Vintoniv

Caritas et veritas 2020, 10(2):189-198 | DOI: 10.32725/cetv.2020.037  

The article is dedicated to the phenomenon of Godforsakenness viewed from philosophical and theological perspectives. The article presents the conception of the experience of Godforsakenness as a key element in finding spiritual reconciliation. Attention is focused on the fact that belief is impossible without (the despair of) Godforsakenness, the collapse of meaning, and the cry to God for help. Having compared the thoughts of A. Camus and C. S. Lewis, we will argue that the suffering of a human being appears in the centre of comprehension for both. The combination of critical positions of Albert Camus and C. S. Lewis provides the ground for asserting...

Patrick J. DENEEN, Proč selhal liberalismus

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2020, 10(2):199-200  

Patrick J. DENEEN, Proč selhal liberalismus, Praha: Academia, 2019, 176 s., překl. P. Šustrová, ISBN 978-80-200-3050-4.

Saul SMILANSKY, Desatero morálních paradoxů

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2020, 10(2):201  

Saul SMILANSKY, Desatero morálních paradoxů, Praha: Academia, 2019, 204 s., překl. D. Černý, ISBN 978-80-200-3017-7.

Petr GALLUS, Pravda, univerzita a akademické svobody

Jakub Sirovátka

Caritas et veritas 2020, 10(2):202-203  

Petr GALLUS, Pravda, univerzita a akademické svobody, Praha: Sociologické nakladatelství, 2020, 116 s., ISBN 978-80-7419-288-3.

Zpráva ze čtvrtého ročníku islamologické konference v Českých Budějovicích

Martin Klapetek

Caritas et veritas 2020, 10(2):204-205