Caritas et veritas, 2016 (roč. 6), číslo 1

Editorial

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2016, 6(1):6-7  

Správce, pastýř, sourozenec?

Hana Librová

Caritas et veritas 2016, 6(1):213-222  

O konstituci Gaudium et spes

Kateřina Brichcínová

Caritas et veritas 2016, 6(1):11-12  

s Karlem Skalickým

O konstituci Gaudium et spes a jejím významu pro naše jednání

Michal Opatrný

Caritas et veritas 2016, 6(1):13-15  

s biskupem Františkem Radkovským

Gaudium et spes a František

Paul Michael Zulehner

Caritas et veritas 2016, 6(1):16-23 | DOI: 10.32725/cetv.2016.005  

V článku jsou nejprve představeny dva úhly pohledu na II. vatikánský koncil: pohled papeže Benedikta XVI. a papeže Františka. Poté se článek věnuje tzv. Paktu z katakomb z roku 1965 a ukazuje, jak témata jeho tří hlavních částí - osobní život biskupa, apoštolsko-pastorační služba a vnitrocírkevní kultura - korespondují s pastorální konstitucí Gaudium et spes, dogmatickou konstitucí o církvi Lumen gentium i se životem a jednáním papeže Františka. Následující poznámky ke druhé části ozřejmují, že papež František ve svém působení uskutečňuje konstituci Gaudium et spes a akcentuje přitom témata, která odpovídají požadavku "číst znamení dnešní doby".

Duch koncilu. Význam pastorální konstituce Gaudium et spes pro interpretaci a aktualizaci II. vatikánského koncilu

Ansgar Kreutzer

Caritas et veritas 2016, 6(1):33-43 | DOI: 10.32725/cetv.2016.007  

Text A. Kreutzera byl publikován se souhlasem nakladatelství Herder, v němž byl vydán (viz Ansgar KREUTZER, Das Konzil bei sich: Die Bedeutung von Gaudium et spes zur Auslegung und Aktualisierung des II. Vatikanums, in: Geist in Form - Facetten des Konzils, ed. Thomas DIETRICH - Thomas HERKERT - Pascal SCHMITT, Freiburg im Breisgau: Herder, 2015, s. 116-135). Proto přinášíme jen jeho českou verzi.

Gaudium et spes a kulturní paradigma 21. století

Helmut Renöckl

Caritas et veritas 2016, 6(1):44-52 | DOI: 10.32725/cetv.2016.008  

Článek nejprve představuje kulturní paradigma pojednané v pastorální konstituci Gaudium et spes. Poté se věnuje důležitým změnám kulturního paradigmatu v období padesáti let od ukončení koncilu, a to vždy se zřetelem na vztahy mezi "církví" a "světem". Závěrem se článek zabývá kulturním paradigmatem 21. století a příspěvkem církve a teologie k lidsky důstojnému uspořádání společnosti.

Obraz člověka v Gaudium et spes a jeho praktický výklad papežem Františkem

János Wildmann

Caritas et veritas 2016, 6(1):64-71 | DOI: 10.32725/cetv.2016.010  

Článek nejprve shrnuje nejdůležitější výpovědi 1. kapitoly pastorální konstituce Gaudium et spes s názvem "Důstojnost lidské osoby". Poté článek na tématu ateismu a náboženské svobody ukazuje, jak koncil sám zasazuje tento obraz člověka do svých pastoračních úvah, které jsou významné i pro přítomnost církve v dnešní společnosti. Závěrem se článek věnuje praktickému výkladu koncilního obrazu člověka v naší době.

Gaudium et spes, globalizace a rozvojový svět

Shaji G. Kochuthara

Caritas et veritas 2016, 6(1):82-94 | DOI: 10.32725/cetv.2016.012  

Ve svém současném významu pochází pojem "globalizace" ze 70. let 20. století. Gaudium et spes však předkládá vizi potřeby propojeného světa, kde jsou všichni navzájem spřízněni v bratrství a solidaritě. Tento článek, inspirovaný konstitucí Gaudium et spes a pozdějšími církevními dokumenty, analyzuje globalizaci, zvláště z pohledu rozvojového světa. Jako ideál propojenosti populací, národů a kultur nabízí globalizace velké možnosti. Aby byly uskutečněny, musí být globalizace zakotvena v principu solidarity, zvláště s chudými, s kulturami a s ekologií. Globalizace by neměla být především o penězích, trhu či konkurenci, ale o lidech a jejich propojenosti...

Křesťansko-muslimské vztahy po II. vatikánském koncilu

Luboš Kropáček

Caritas et veritas 2016, 6(1):108-114 | DOI: 10.32725/cetv.2016.014  

Předložený článek reflektuje vztahy mezi třemi velkými světovými náboženstvími vyznávajícími jednoho Boha - židovstvím, křesťanstvím a islámem - a jejich vývoj od II. vatikánského koncilu až po současnost. Připomíná, že koncil znamenal významný obrat v postoji katolické církve k druhým dvěma náboženstvím a povzbudil křesťany k jejich pozitivnímu nahlížení. Toto poselství je obsaženo zejména v pastorální konstituci Gaudium et spes a v deklaraci Nostra aetate. Článek ukazuje, jak se odkaz těchto dokumentů v následné praxi daří či nedaří realizovat. Informuje o iniciativách různým způsobem podporujících dobré vztahy, vzešlých ze strany křesťanů, ale také...

Od církve zkoumající znamení doby (GS 4) k církvi rozlišující (EG 43)

Pavel Ambros

Caritas et veritas 2016, 6(1):123-135 | DOI: 10.32725/cetv.2016.016  

Článek reaguje na pociťovanou nutnost vtělovat víru do života, z níž vyplývá také potřeba propojovat teologii s pastorací. Tento požadavek byl hlasitě vysloven na II. vatikánském koncilu, který křesťana vyzývá k rozpoznávání znamení doby. Církev lze vnímat jako velkou loď, jež má lidstvu poskytnout bezpečí a přinést spásu. Soudobý člověk se plaví po moři světa kolísaje mezi nadějí a úzkostí. Právě v tomto kolísání je možné spatřovat znamení doby. Zřejmě však nestačí zůstat u něj. Zkoumání znamení doby je spojeno s vnímavostí pro přítomnost Stvořitele-Otce ve stvořeném světě. Jestliže se od něj posuneme k pastoračnímu rozlišování v ignaciánském slova...

Katolická církev očima současných Čechů a současní Češi očima Katolické církve. Mezi nedůvěrou a očekáváním

David Václavík

Caritas et veritas 2016, 6(1):150-156 | DOI: 10.32725/cetv.2016.018  

Česká společnost bývá tradičně chápána jako výrazně antikatolická a zároveň velmi sekularizovaná až ateizovaná. Obě tato tvrzení, jakkoli jsou často chápána téměř apriorně, však v sobě skrývají řadu otázek a neporozumění a jsou spíše odrazem stereotypálního chápání vztahu náboženství a moderní české společnosti. Příspěvek se zaměřuje nejprve na vyjasnění poměrně složitých a mnohovrstevnatých vztahů české společnosti ke katolické církvi, a to zejména ve 2. polovině 20. století. Ukáže přitom na poměrně zásadní posun, k němuž došlo v posledních dvaceti letech, kdy se stále více Čechů a Moravanů kloní k názoru, že katolicismus (podobně jako celé křesťanství)...

Idea družstevníctva zo spoločenskovednej perspektívy so zvláštnym dôrazom na katolícku sociálnu náuku

Marián Sekerák

Caritas et veritas 2016, 6(1):164-178 | DOI: 10.32725/cetv.2016.020  

V článku objasňujem základné črty družstevníctva z pohľadu spoločenských vied. Opísané sú jeho historické korene, zvlášť v myslení Roberta Owena a V. I. Lenina, ako aj mainstreamový družstevnícky model, ako ho prezentuje OSN a Európska únia. Vzhľadom na to, že učenie o úlohe družstevníckeho podnikania v súčasnej kapitalistickej ekonomike tvorí integrálnu súčasť katolíckej sociálnej náuky, zvláštny dôraz je kladený na učenie pápežov o družstvách.

Křesťanský magazín České televize a témata z konstituce Gaudium et spes

Bedřich Jetelina

Caritas et veritas 2016, 6(1):195-203 | DOI: 10.32725/cetv.2016.022  

Článek analyzuje pořad Křesťanský magazín vysílaný veřejnoprávní Českou televizí za období mezi lety 2012-2015. Cílem obsahové analýzy je zjistit, nakolik tento zpravodajsko-publicistický pořad reflektuje tzv. "některé naléhavější problémy naší doby" uvedené v druhé části Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě Gaudium et spes. "Některé naléhavější problémy naší doby" jsou hlavním tématem pouhých 23 % reportáží za zkoumané období, přičemž většina z nich se zabývá tematikou kultury. Navzdory omezením, která s sebou nese obsahová analýza oproti kvalitativním metodám výzkumu, jsou zjištěné skutečnosti podnětem k zamyšlení jak nad formou prezentace...

Blahoslav KRAUS a kol., Životní styl současné české rodiny

Ján Mišovič

Caritas et veritas 2016, 6(1):223-226  

Blahoslav KRAUS a kol., Životní styl současné české rodiny, Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 246 s., ISBN 978-80-7435-544-8.

Wolfgang BERNER, Perverze

Milan Nakonečný

Caritas et veritas 2016, 6(1):227  

Wolfgang BERNER, Perverze, Praha: Grada, 2015, 118 s., ISBN 978-80-247-4854-2.

Klaus SCHATZ, Všeobecné koncily. Ohniska církevních dějin

Petra Otýpková

Caritas et veritas 2016, 6(1):228-231  

Klaus SCHATZ, Všeobecné koncily. Ohniska církevních dějin, Brno: CDK, 2014, 338 s., z německého originálu Allgemeine Konzilien - Brennpunkte der Kirchengeschichte přel. Pavel Váňa a Jiří Knap, ISBN 978-80-7325-5.